Pampeliška
O tom, že je pampeliška nejen krásná, ale i velmi léčívá bylina věděli už staří Řekové. V antice se mléko z pampelišek doporučovalo proti pihám a k léčbě očních zánětů. Šťáva z čerstvých rostlin se používala proti únavě a celkové slabosti. Oblíbené byli zejména jarní bylinné kúry.
Pampeliška je často vnímána jako luční plevel. Zkrášluje zahradyale zároveň často i ničí anglické trávníky. Díky typickým padáčky opatřeným semenům dokáže putovat na dlouhé vzdálenosti a pokrýt tak během pár let i poměrně rozlehlé plochy.
Pampeliška obsahuje široké spektrum léčivých látek. Obsah inulinu v podzimních měsících je až 40 procent. Množství vitamínu C je naopak nejvýznamnější hned na jaře. Z dalších látek je známa přítomnost aminokyselin, hořčin, tříslovin a kaučuku. Některé druhy pampelišky byli dokonce pěstovány v bývalém SSSR k výrobě kaučuku v období válečných konfliktů.
Květy chutnají nejen včelkám. Pampeliškový med nebo sirup z květů má u nás bezesporu dlouhou tradici. Pomáhá léčit nemoci dýchacích cest a podporuje odkašlávání, takže je to velký pomocník při nemocech, jako chřipka či angína. Funguje nejen jako lék, ale i jako prevence. Květy můžeme trhat kdykoliv, pampeliška kvete zpravidla po celé léto, v období května až října. Nedají se sušit, ani to raději nezkoušejte, protože hrozí, že by ona místnost byla za pár dní plná jemných bílých padáčků. Nejvhodnější způsob zpracování květů je tedy onen med nebo sirup. Můžeme si ho pak přidávat do čaje, rozmíchat do šťávy, mazat na chleba, nebo užívat jako každý jiný sirup, lžičku několikrát denně.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále jsou významným zdrojem křemíku, draslíku a vápníku. Mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát. Z čerstvých listů se nejčastěji dělá salát, který má hlavně na jaře v kuchyni některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů jen přidává. Listy chutnají podobně jako například čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Můžeme si z nich jednou za čas naordinovat očistnou kůru pro tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny.
Když po dobu dvou týdnu sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si tak ledviny, játra a zlepšíme si trávení. Pozitivní účinek zaznamenáme také na naší kůži, čistí a omlazuje i pleť. Ale pozor, těhulky by s takovou kůrou měly počkat, těhotným ženám se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá vyvolat menstruaci.
Pampeliška je také účinná v boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám, jak list, tak kořen. Působí při užívání vnitřně, i jako kožní tonikum. Listy můžeme používat i jako přísadu do polévek, jak čerstvé, tak sušené.
Co zpracováváme:
Listy: Sbíráme po celou dobu vegetace , jsou velmi bohaté na draslík. Používají se při zadržování tekutin, zvláště při srdečních potížích a při poruchách močového traktu. Jsou též činným tonikem pro játra a trávení. V lázních se dříve velmi často podávala pacientům miska salátu z čerstvých listů. Listy se též dají přidat k bramborám, nejlépe novým s natvrdo vařenými vejci. Je to jakási zdravější jarní forma bramborového salátu.
Stvoly: Čerstvé stvoly květů – když jich denně sníme 5-6 v syrovém stavu – rychle pomáhají při chronickém zánětu jater (hepatitidě). Pomáhají i při CUKROVCE. Cukrovkáři by denně měli sníst až 10 stvolů, po celý čas, kdy pampeliška kvete. Stvoly se nejprve umyjí i s květy, teorve až potom se květy odstarní a stvoly se pomalu žvýkají – má hořkou chuť. Stvoly pomohou bezbolestně rozpustit žlučníkové kameny, regulují činnost jater a žlučníku. Jestliže se tato kúra s čerstvými stvoly vydrží 4 týdny – ustupují i otoky žláz, pomáhají totiž i při léčení chorob metabolismu.
Kořen: Jaterní tonikum, podporuje tok žluči, má mírné projímavé účinky, antirevmatické působení. Sbírá se na jaře a na podzim. Pečlivě se očistí, nakrájí nadrobno a užívá se jako čaj buď čerstvý nebo sušený. Pročišťuje krev, napomáhá trávení: Mírné pročišťující tonikum pomáhá v řadě případů včetně žlučníkových kaménků a žloutenky. Pomáhá při zánětech kloubů, léčí ekzémy a akné.
Šťáva: Lze ji vymačkanou z lodyhy používat jako prostředek proti bradavicím.
Květy: Odvar se úspěšně používá jako kosmetická koupel.
Tipy.
Vynikající je pampeliškový sirup! Do 1 litru studené vody nasypeme 2 vrchovaté dvouhrstě květů a pomalu zahřejeme k varu. Necháme vzkypět, odstavíme a necháme stát přes noc. Druhý den scedíme přes síto necháme okapat a květy rukou dobře vymačkáme. Přidáme 1 kg hnědého cukru a půl citrónu nakrájeného na plátky. Pak znovu zahříváme tak, aby se tekutina odpařovala bez vaření. 1x či 2x necháme zcela vychladnout, abychom zjistili správnou hustotu. Nesmí být příliš hustý, aby nezačal krystalizovat, ani příliš řídký, aby nezačal kvasit. Tento sirup opravdu výtečně chutná, dá se používat na oslauení čajů, na chleba s máslem i do různých těst. Lidé s nemocnými ledvinami nesnáší kyseliny, které obsahuje pravý med a pro ně je mnohem lepší tento „med“ pampeliškový.
Čaj z kořene: 1 vrchovatá čajová lžička se dá na noc do 1 l studené vody, druhý den zahřejeme k varu a zcedíme. Vypijeme po doušcích půl hodiny před a půl hodiny po snídani.
Nálev se připraví ze 2 čajových lžiček sušené byliny na jeden šálek vody. Při zánětlivém postižení močového ústrojí, ledvinových a žlučových kamenech, při zvýšené kyselosti žaludku a pálení žáhy se užívá čaj nejlépe v dávce jeden šálek dvakrát denně.
Pampeliškový salát z mladých lístků se pro vysoký obsah vitamínu C připravuje nejčastěji na jaře. Příprava je jednoduchá - mladé listy pampelišky nadrobno nakrájíme, přidáme trochu najemno nasekané cibule, trochu octa a oleje a špetku soli a cukru.
Tento produkt můžete zakoupit zde.