Muškátový oříšek
Muškátovník v našich krajích volně růst nenajdeme, původně pochází z poměrně malého souostroví Indonésie, ale dnes je pěstován i v mnoha dalších zemích s tropickým podnebím. Tento sličný strom dorůstá někdy až 15-20m výšky a jeho koruna má kuželovitý tvar. Květy muškátovníku tvarem i vůní trochu připomínají konvalinku, plody by se zase daly přirovnat k peckovicím typu broskve nebo meruňky, mají zelenožlutý, někdy načervenalý odstín.
Dužnaté oplodí v době zralosti puká a obnažuje semeno pokryté chrupavčitým, masitým míškem, rozděleným na 10-15 úzkých, jasně červených proužků. Tento míšek se ze semen strhává, suší se, a když zlatově zežloutne, přichází do obchodů jako tzv. macis neboli "muškátový květ". Vlastní semeno je ještě kryto tvrdým osemením, po jehož odstranění zbude vlastní "jádro" (endosperm) se síťovaným povrchem a bělošedě mramorovaným obsahem, nazývané "muškátový ořech". Chuť muškátového ořechu je různá podle obsahu silic.
Ve staré indické literatuře se o muškátovém ořechu píše jako o "made shaunda" což se překládá jako "opojný plod". Bombajská Materia Medica z roku 1883 uvádí, že "Hindové ze Západní Indie používají muškátový oříšek jako intoxikant". V Indii je praxe podobná, s tou výjimkou, že se drcené semeno nejdříve smíchá s betelem a dalšími druhy šňupacích látek. V hinduistickém lékopisu figuruje oříšek jako lék na horečku, astma a potíže se srdcem. V Egyptě se muškátový ořech používal jako náhražka hašiše v době zákazu konzumace hašiše. Staří Řekové a Římané muškátovník neznaly. Na Blízkém východu se používal v lékařství při poruchách zažívání, onemocnění ledvin a lymfatického systému. Na západ - do Evropy se dostal až v roce 1512, kdy Portugalci dosáhli Moluk. Otrava muškátovým ořechem byla poměrně běžná po celý středověk zejména v Anglii. Monopol na dovoz muškátového ořechu drželi v celém sedmnáctém století Holanďani - muškátové ořechy byly tak vzácné, že se na černém trhu objevovali jejich repliky vyřezané ze dřeva. Dnes je muškátový ořech oblíben zejména v Indonésii. U nás se používá jako koření
Droga je vhodná při bolestech a napětí břicha, nadýmání, nevolnosti u dětí, dyzentérii, nedostatečném vstřebávání v tenkém střevě, nespavosti, zástavě močení a zánětu slinivky břišní. Podporuje chuť k jídlu, zlepšuje odchod střevních plynů, zabraňuje zvracení a působí protizánětlivě. Užívá se ve formě prášku nebo tablet v množství 250 až 500 mg jednou až dvakrát denně na lačno. Neužívat však v těhotenství!
Mimo obohacení chuti tedy činí pokrm i lépe stravitelný. Už tradičně se muškátový oříšek i květ přidávají do mnoha asijských jídel, jak slaných, tak sladkých.
Proti nadýmání a pro zlepšení trávení můžeme muškátový oříšek užívat i samotný, je ale třeba dbát na dávkování! Úplně postačí užít po jídle na špičku nože strouhaného oříšku, dávku nepřekračujeme a dětem takový lék raději nepodáváme vůbec.
Muškátový oříšek byl hlavně v minulosti používán jako narkotikum, a to hlavně v Asii a Egyptě, postupně pak, s rozvojem zahraničního obchodu, i v dalších částech světa. Jeho narkotický účinek sice může v nižších dávkách působit jako prostředek proti nespavosti či pro uklidnění při extrémním stresu a nervozitě, po předávkování však dochází k otravě.
Ta se projevuje malátností, "omámením", ospalostí, zmateností, někdy úzkostí, vytržením z reality apod. Při hodně vysokých dávkách pak až upadáním do hlubokého a dlouhého spánku, také přirovnávaného k narkóze, v některých případech i doprovázeného halucinacemi. V extrémní situaci by silná otrava mohla skončit i smrtí. Celý stav je většinou spojen se silnou nevolností s následným zvracením, s bolestí hlavy a někdy i změnami v motorice jedince.
Jelikož látky v muškátovém oříšku působí na hladké svalstvo, lidem se srdeční slabostí či jinými srdečními poruchami nelze muškátový oříšek doporučit, pouze po poradě s lékařem. Ze stejného důvodu by ho neměly vůbec užívat ani těhotné ženy, protože by mohlo dojít k potratu či předčasnému porodu. Jak bylo již řečeno, i u malých dětí raději zvolíme jiný lék.
V našich zeměpisných šířkách se muškátový oříšek používá spíše jako koření než jako lék. Jeho aroma je zajímavou a nelehce popsatelnou směsicí, je nahořklý, nasládlý a zároveň štiplavý. Najdeme ho jako součást kořenících směsí, zejména pro přípravu asijských specialit (např: kari). Dále se přidává do některých moučníků, do perníků a cukrovinek, setkáme se s ním i v receptech na vánoční cukroví. Je ingrediencí pro přípravu některých alkoholických likérů a lze ho pro zpestření malou špetku přidat i do svařeného vína. Používá se také k úpravám masa, paštik, uzenin, zeleniny nebo omáček, i když u nás je spíše vyhledávaný gurmány a experimentátory, než skalními zastánci klasické české kuchyně.
Zapomenout bychom neměli ani na užití muškátového oříšku ve výrobě kosmetiky, vonných olejů a parfémů.
Uchovávání v dobře uzavřených nádobách na chladném, tmavém místě, mletý květ se uchovává lépe než většina koření
V kuchyni můžeme toto koření považovat za univerzální, protože se hodí jak do sladkých, tak i do slaných pokrmů. Muškátový oříšek má příjemnou chuť a dobře doplňuje tučné pokrmy, což je dáno tím, že napomáhá trávení. V Itálii se úspěšně přidává do mnoha plněných těstovin i do nádivek, nebo se na pokrm nastrouhá těsně před podáváním. Je nenahraditelný v bešamelové omáčce a v mnoha uzenářských směsích. Chuť muškátového květu - připomínající kombinaci skořice a pepře – je podobná chuti muškátového oříšku, ale je mnohem jemnější.
Recepty:
Vrtulky s houbami a muškátovým oříškem
Ingredience: 4 lžíce másla, 2 střední cibule, 1 kg hub nakrájených na plátky, 1/4 lžičky mletého muškátového oříšku, sůl, čerstvě mletý černý pepř, 250 ml smetany ke šlehání, 500 g těstovin, čerstvě nastrouhaný parmesan
Postup přípravy: Máslo rozpustíme na velké pánvi a osmažíme na něm jemně nasekanou cibuli, až zesklovatí. Přidáme houby a dusíme tak dlouho, až se veškerá tekutina vydusí. Přidáme muškátový oříšek, ochutíme, zalijeme smetanou a omáčku prohřejeme. Vrtulky (nebo jiné těstoviny) uvaříme podle návodu, pečlivě slijeme a ve velké míse promícháme s omáčkou. Pokrm posypeme parmezánem a ihned podáváme.
Drobenkový koláč s citronovou omáčkou
Ingredience: 250 g hladké mouky, 150 g pískového cukru, 200 g hnědého cukru, 250 g změklého másla, 1 lžička sody bicarbony, 1 lžička strouhaného muškátového oříšku, 1 vejce, 250 ml kysané smetany, 90 g sekaných vlašských ořechů, 150 g medu, sůl, 1 1/2 lžičky kukuřičné moučky, 2 lžíce citronové šťávy, 1 lžička nastrouhané citronové kůry, 2 lžíce másla, špetka mletého muškátového květu, máslo na vymazání plechu
Postup přípravy: V míse uděláme z mouky, cukru a másla hrubou drobenku. Polovinu nasypeme na vymazaný plech a lehce upěchujeme. Do druhé poloviny vmícháme sodu, muškátový oříšek, vejce a kyselou smetanu; těsto zamícháme a zalijeme jím vrstvu drobenky na plechu a posypeme sekanými vlašskými ořechy. Koláč dáme do předehřáté trouby a pečeme 30 - 40 minut při teplotě 180°C, dokud se okraje nezačnou odchlipovat od stěn plechu. Upečený koláč necháme zchladnout na plechu a pak ho vyklopíme na mřížku. Při přípravě omáčky na mírném ohni rozpustíme v kastrolku med se špetkou soli. V citronové šťávě mícháme kukuřičnou moučku a přidáme 250 ml vody k rozpuštěnému medu. Omáčku necháme krátce přejít varem (asi 1 minutu), aby zhoustla. Po odstavení z ohně do ní vmícháme citronovou kůru, máslo a muškátový květ. Ještě teplý koláč nakrájíme a podáváme na dezertních talířcích přelitý omáčkou.
Tento produkt můžete zakoupit zde.