Fíky
Fíky, plody fíkovníku smokvoně pocházejí původně z Orientu. Fíkovník je stará kulturní rostlina, záznamy o jeho pěstování nacházíme už z období kolem 3000 let před n.l. V dnešní době se už ale pěstují v teplých evropských zemích - v Řecku, Portugalsku, Turecku, na Kypru, v jižní Itálii, v jižní Francii a ve Španělsku. Fíky si můžeme pěstovat i u nás, ale fíkovník musíme na zimu přemístit domů. Ale i v našich podmínkách můžeme sklidit dobrou úrodu těchto plodů.
Tři varianty fíkovníků- Adriatická – vyšlechtěné odrůdy plodí fíky bez oplodnění, jejich plody nemají jadérka. Obliba této varianty stoupá.
- Smyrenská – zatím převažuje. Plody mají po oplození uvnitř množství nažek /“jadérek“/.
- San Pedro – první plody plodí bez oplození, druhé letní opylení už ale potřebují.
Pro prodej čerstvých fíků se plody trhají před jejich dozráním, protože jinak nevydrží několikadenní transport a manipulaci. Při sklizni trhači používají rukavice, latexové mléko, obsažené v nezralých plodech může podráždit pokožku. Nejčastěji se však fíky pro další prodej suší, vysoký obsah cukru jim zajišťuje dlouhou trvanlivost i bez chemického ošetření.
Fíky obsahují v čerstvém stavu až 25% cukrů, jsou poměrně bohaté na vitaminy C, A, B1 a vápník. Sušené fíky pak mají asi 18% vody, 58% cukrů, 3% škrobu, asi 5% pektinů, 7% buničiny, 6% bílkovin, kolem 1% tuků a 2,3% popelovin, vitaminy i minerály si uchovávají.
Dužnaté, sladké fíky jsou nejlepší alternativou k různým nezdravým sladkostem. Jsou stejně sladké a chutnají stejně dobře, a přitom jsou mnohem stravitelnější a nepůsobí na tloušťku. Fíky mají ze všech potravin nejvyšší alkalické hodnoty. Hodí se proto výborně k neutralizaci kyselých potravin. Stravou zvlášť bohatou na kyseliny jsou maso, uzeniny, bílé pečivo a cukr.
Dříve se pro léčebné účely zpracovávaly i listy a kůra stromu, ze kterých se vyráběly různé masti a obklady na bolesti, vředovitá onemocnění, opuchliny a ztvrdlé boule pod kůží.
Dnes se v léčitelství používá běžně už jen plodů fíkovníku, jak čerstvých, tak sušených.
Vysoký obsah vlákniny dělá z fíků ideální přírodní lék při zažívacích problémech, především při střevní nedostatečnosti a porušené střevní mikroflóře - několik zkonzumovaných plodů zapitých sklenicí vody je vysoce funkčním přírodním projímadlem, které můžeme použít při akutních stavech v případě tzv. zácpy. Této vlastnosti fíků ale můžeme využívat i mírnější cestou jako prevence, když během dne sníme několik plodů mezi jednotlivými jídly. Prospěšný je pro naše střeva nejen projímavý účinek, zároveň dochází k jejich čištění a zbavování usazených škodlivin.
Vysoký obsah cukru v sušených plodech nám může sloužit jako okamžitý zdroj energie. Jelikož se jedná o nerafinované cukry, jsou ihned uvolňovány do krve a využívány tělem, obava, že bychom po konzumaci fíků přibírali na váze, je zbytečná. Naopak jich lze používat jako součást programu pro hubnutí, protože už 3-4 sušené plody nás dokáží zasytit až na několik hodin.
U nás méně známým využitím fíků je jejich aplikace při nachlazení, kašli, bronchitidě a pod.
Sušením ztrácejí fíky dvě třetiny obsahu vody, čímž se velmi zkoncentruje jejich obsah cukrů, vitamínů a minerálů. Prodávají se celý rok. Před jedením je možno je vložit na noc do vody, aby se obsah vody znovu doplnil.
Šest sušených fíků uvařených v půl litru sójového (ovesného, rýžového) mléka je výborným lékem proti kašli a pro vykašlávání, zvláště přidáme-li několik lžic medu.
Ze sušených fíků, mandlí a aromatických bylin se peče fíkový koláč, který dodá velké množství energie a posilní celé tělo.
Lidoví léčitelé doporučují jak konzumaci plodů, tak pravidelné pití odvarů z fíků. Obsažené látky mají schopnost rozpouštět usazené hleny v dýchacím ústrojí, doporučují se i v případě chronických onemocnění dýchacích cest.
Stejný čistící účinek mají fíky i na ledviny a močové cesty. Působí mírně močopudně a dokáží rozpouštět usazené škodliviny v ledvinách ve formě tzv. ledvinových kamenů či písku. Už staří léčitelé popisují ve svých knihách zvýšené vylučování ledvinového písku u svých pacientů po dlouhodobějším užívání odvaru.
Fíky ale nacházejí také mnoho způsobů využití při přípravě nápojů a pokrmů. Vyrábí se z nich džusy, sirupy, marmelády, džemy a cukrovinky, nebo je můžeme použít pro přípravu ovocných koláčů a gurmánských omáček k masovým pokrmům. V jižních oblastech Evropy se fíky též používají pro pečení a nadívání masa.
Při nadměrné konzumaci fíků, může dojít k nežádanému efektu - zažívacím problémům a průjmu, stejně jako např. při nadměrné konzumaci třešní. Projímavý účinek se ještě zvyšuje, pokud fíky zapijeme vodou či jinou tekutinou, tohoto ovoce si tedy musíme užívat s mírou.
Bílý povlak, který vidíme na sušených fících není plíseň, ale zkrystalizovaná glukóza, jež dodává plodům zvláštní sladkost.
Recepty:
Fíkový odvar
6 sušených fíků pokrájíme a vaříme 15 min. v 0.5 l vody. Slijeme, podle chuti osladíme medem. Čaj je vhodný např. při kašli, nachlazení, bronchitidě, pro čištění ledvin a močových cest.
Skořicový krém s fíky (4 -6 porcí)
Ingredience: Kompot: 8 – 12 fíků, 125 g portského vína, 4 PL citrónové šťávy, 1 Pl cukru, 1 ČL maizeny, Krém: 50 g smetany, 1 vanilková tyčinka, 6 skořicových tyčinek, 8 plátků želatiny, 6 vajec, 110 g cukru, 1 ČL skořice, 2 cl koňaku.
Postup přípravy: Kompot: Fíky omyjeme, odstopkujeme a rozpůlíme. Portské víno, citronovou šťávu, cukr a maizenu promícháme a povaříme. Fíky 3- 5 minut pošírujeme (ponecháme v horké vodě, která nedosáhne bodu varu) a odstavíme do chladu.
Krém: Smetanu s natrhanými vanilkovými tyčinkami a skořicí vaříme asi 10 minut na mírném plamenu. Žloutek s cukrem, koňakem a skořicovým práškem zpracujeme do pěny. Vařící smetanu přidáme přes sítko do žloutkové hmoty. Přitom intenzivně mícháme a přidáváme rozmělněnou želatinu. Krém vlijeme do připravené misky k servisu, vložíme 4 kusy rozpůlených fíků, necháme vychladnout až do počátečního stavu tuhnutí a necháme zatuhnout v ledničce. Přidáme kompot.
Tento produkt můžete zakoupit zde.